sobota 2. února 2008

Práce na autorskou smlouvu

Jak je to z autorskými smlouvami? Na internetu je spoustu střípků, ze kterých každý může poskládat puzzle sám. Většinou je však nutné projít mnoho a mnoho diskusí, na kterých radí právníci a ne autoři sami. Právníci, ale nemusejí mít úplný přehled přes všechny oblasti a zároveň nemusí správně chápat problém autora, který zrovna nepřispívá do časopisů nebo rozhlasu. Abych Vás ušetřil dlouhého studování, můžete jako odrazový můstek použít tento příspěvek. Je psán na rozhraní let 2007 a 2008 a berte to na vědomí. Právní úpravy jsou každoročním chlebem autorů/podnikatelů/OSVČ, kohokoliv, kdo nechce být přistižen na švestkách, protože se nevyzná nebo se nezajímal. Pokud najdete jakoukoliv nesrovnalost mezi textem a realitou, napište mi - rád se poučím.
Teď již tedy přímo k problému. Kolik a za co musí autor utratit, pokud provozuje tuto činnost (jako student a pouze si přivydělává)?
Z autorských honorářů je odváděno pojistné na zdravotní pojištění (13,5 %) (§ 5 písm. b) bod 4 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a § 2 odst. 1 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění).

V zákoně o veřejném zdravotním pojištění je specifikováno, že autoři platí zdravotní pojištění:
Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují: osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů;
V zákoně o veřejném zdravotním pojištění je následující je upřesněna sazba:
Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období.
Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
V zákoně o pojistném je v p3a odstavec 1 uveden výpočet vyměřovacího základu jako:
Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je od roku 2006 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.
Osobě také může být povinna zaplatit pojištění z minimálního vyměřovacího základu pokud není:
a) uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c),
b) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
c) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),
Osoby za které je plátcem pojistného i stát jsem uvedeny v §7 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Mimo jiné mezi ně patří:
a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;
b) poživatele důchodu z důchodového pojištění...
c) příjemce rodičovského příspěvku;
d) ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění
e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;
Zmíněné nezaopatřené děti jsou specifikovány v zákoně o státní sociální podpoře §11. Za nezaopatřené dítě zákon považuje:
dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§12 až 15), nebo

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění.


Dá se tedy říci, že zdravotní pojištění platíte vždy a z jakékoliv autorského výdělku po výpočtu vyměřovacího základu.
Dále lze vypočítat vyměřovací základ jako 50% z příjmů - výdaje za dané období dle Daně z příjmů, kde je možné krom skutečně vynaložených nákladů uplatnit
jako náklad 40% výnosů (buď a nebo, dle toho co je výhodnější - viz. p7 odstavec 7d zákona o daních z příjmů).
Pokud jste studující osoba do 26 let, člověk na mateřské atp., platíte pouze dle příjmů a nákladů (dle zákona o daních z příjmů). Jinak vám hrozí, že budete muset zdravotní pojištění platit z minimálního vyměřovacího základu.
Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 11 nebo 12 ve výši 40 % z příjmů podle odstavce 1 písm. c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou příjmů podle odstavce 8, a nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d).
Čili výsledné zdravotní pojištění bude: ((příjem*60%)*50%)*13,5%). 60% protože jsme odečetli jako autoři 40% paušální výdaj.

Účast na důchodovém pojištění z titulu této činnosti nevzniká, pokud se nejedná o soustavný výkon umělecké činnosti nebo máte malý příjem z příspěvků do novin, časopisů a televize - tedy sociální pojištění z autorských honorářů nemáte povinnost odvádět (§ 9 odst. 3 písm. d) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění).
Výkonem samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 2 písm. a) se rozumí výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů 12), s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně6b),
Bohužel se tento úsek zákona na různých stránkách liší a jinde (mimo jiné i na stránkách ČSSZ nebo zde ve znění zákona) se lze dočíst toto:
d) výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, 12) pokud se podle prohlášení osoby konající tuto činnost jedná o soustavný výkon,
U daně z příjmů z titulu autorských honorářů došlo od 1.1.2008 ke změně, a sice ke zvýšení zvláštní sazby daně z 10 % na 15 % (§ 36 odst. 2 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Zvláštní sazbě daně podléhají autorské honoráře, pokud jejich výše nepřesáhne 7 tisíc Kč měsíčně z jednoho „zdroje“.
Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí 15 % (S účinností od 1.1.2009 se sazba mění na 12,5%.), a to z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize podle § 7 odst. 6.
Lze tedy říci, že pokud máte malý (7000 Kč/měsíc) příjem z příspěvků do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize - nemusíte platit sociální pojištění.
Co je ale důležitější: pokud nekonáte svou autorskou činnost soustavně, nemusíte platit sociální pojištění. Soustavnost se určuje vaším prohlášením (to může některé autory vybízet k tomu, aby neprohlašovali - nebudou ale poté možná dostávat vyšší důchod).

V zákoně o daních z příjmů je dále psáno v § 7 :
Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,9) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem
...
Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7000.
Čili na daňovém přiznání vykazujete do paragrafu 7 nebo 10 (ostatní příjmy).

Daňová kalkulačka pro DzP 2007.