Gemini 2 (v. 2.x) pro Dreambox 7025
* Modré- Blue Panel (BP) - ovládací a konfigurační panel Gemini
* dlouze Modré -> PiP (obraz v obraze)
* 2x Modré - BP -> Extras/Settings
* Červené - Nahrávání
* Zelené - Subservices
* Žluté - Timeshift
* Video - Seznam nahrávek. Ze seznamu se lze dostat stiskem tlačítkaa TV (černé dole).
pátek 21. prosince 2007
čtvrtek 6. prosince 2007
Dreambox vychytávky
Použití VLC pro překódování AVI (DivX, Xvid... cokoliv) do TS a paralelní přehrávání na Dreamboxu zde.
Stačí mít nainstalované VLC a vytvořit dávku trancode.bat (uvedený text je na JEDNOM řádku, před ani za čárkami nejsou mezery):
Volání dávky je transcode.bat nazevFilmu.avi. Pokud vše proběhne dobře, začne se vytvářet soubor nazevFilmu.ts, který je přímo přehratelný v Dreamboxu. Pokud má navíc dreambox připojený vzdálený disk z PC, je možné tento soubor přehrávat v podstatě ihned po začátku transormace do .ts.
Vytvoření swap souboru na USB pod Gemini zde. Dá se však vytvořit i ručně.
Pro rozjetí Enigmáckého vysílání přes lan je potřeba nainstalovat VLC se zatrženou volbou instalace pluginu pro prohlížeč.
Titulkovač Drtič.
Streamování souborů do mobilních zařízení z Dreamboxu za pomocí VLC na PC (francouzsky) zde.
Stačí mít nainstalované VLC a vytvořit dávku trancode.bat (uvedený text je na JEDNOM řádku, před ani za čárkami nejsou mezery):
"%ProgramFiles%\VideoLan\VLC\vlc" -vvv %1 :sout=#transcode{soverlay,
vcodec=mp2v,
vb=3072,scale=1,width=720,height=576,
acodec=mp2a,ab=192,fps=24,
channels=2}:duplicate{dst=std{access=file,
mux=ts,
dst="'%1.ts"}}
Volání dávky je transcode.bat nazevFilmu.avi. Pokud vše proběhne dobře, začne se vytvářet soubor nazevFilmu.ts, který je přímo přehratelný v Dreamboxu. Pokud má navíc dreambox připojený vzdálený disk z PC, je možné tento soubor přehrávat v podstatě ihned po začátku transormace do .ts.
Vytvoření swap souboru na USB pod Gemini zde. Dá se však vytvořit i ručně.
Pro rozjetí Enigmáckého vysílání přes lan je potřeba nainstalovat VLC se zatrženou volbou instalace pluginu pro prohlížeč.
Titulkovač Drtič.
Streamování souborů do mobilních zařízení z Dreamboxu za pomocí VLC na PC (francouzsky) zde.
Dreambox - Spuštění příkazů na pozadí
Pro ty jež mají Dreambox a Gemini, které nemá crond a chtějí spouštět skripty na pozadí v jistých periodách.
Příklad: Automatické spouštění skriptu ku.sh jednou denně.
Vytvořit soubor kuScheduler.sh a umístit do /var/script/kuScheduler.sh
Vytvořit soubor init a umístit do /var/etc/init:
Restartovat Dreambox.
Správnou funkci lze ověřit existencí souboru /tmp/ku.log či přes příkaz 'ps -ax'.
Příklad: Automatické spouštění skriptu ku.sh jednou denně.
Vytvořit soubor kuScheduler.sh a umístit do /var/script/kuScheduler.sh
#!/bin/sh
LOG="/tmp/ku.log" # log soubor
INT="86400" # interval v sekundach
while true ; do
date 1> $LOG 2> /dev/null
/var/tuxbox/plugins/ku.sh 1>> $LOG 2> /dev/null
sleep $INT
done
Vytvořit soubor init a umístit do /var/etc/init:
/var/script/kuScheduler.sh &
Restartovat Dreambox.
Správnou funkci lze ověřit existencí souboru /tmp/ku.log či přes příkaz 'ps -ax'.
středa 5. prosince 2007
Dreambox základní informace
Základní informace o dreamboxu lze nalézet (pluginy, tools, umístění konfiguračních souborů jednotlivých CAM):
http://www.dreamboxworld.com/dbw/main.htm
Originální stránky výrobce:
http://www.dream-multimedia-tv.de/english/downloads.php
Flashování 7025 (u 7000 je to jiné) zde. Po flashování se na stránce zobrazí 100%, ale jinak se nic nezmění (dreambox se nerestartuje, nic nezobrazí atd.). Je proto potřeba zmáčknout vypínací tlačítko na předním panelu boxu - tím se vypne a znovu jej zapnout.
Settingy se do/z přijímače nahrávají skrze DreamBoxEdit. Aktuální verze přes Google.
Německé fórum s podporou Gemini I-Have-a-Dreambox a jejich databáze.
Aktuální české informace lze najít zejména na fórech o Dreamboxu. Literatura (návody atp.) vznikali především v letech 2003-2004 a jsou nyní značně neaktuální (i když pro lidi, alespoň trochu znalé věci jsou části, které mají nadčasový charakter, nebo vypovídají o schopnostech boxu).
Český manuál k 7020 zde.
České fórum CSSF
České tipy a triky pro Dreambox 7000 (a obecně pro tyto Linuxové stroje). Většina informací je zastaralých. Projekt Dreambook. Sekce aktuálně - dole na stránce.
České tipy a triky z jiné dílny (obdobně zastaralé). Projekt Foxdream (lze najít přes Google). Ale jinak například zde.
České návody, triky, připomínky (byť staré) u Ječného. Sekce Dreambox 7xxx, 5xxx atd.
http://www.dreamboxworld.com/dbw/main.htm
Originální stránky výrobce:
http://www.dream-multimedia-tv.de/english/downloads.php
Flashování 7025 (u 7000 je to jiné) zde. Po flashování se na stránce zobrazí 100%, ale jinak se nic nezmění (dreambox se nerestartuje, nic nezobrazí atd.). Je proto potřeba zmáčknout vypínací tlačítko na předním panelu boxu - tím se vypne a znovu jej zapnout.
Settingy se do/z přijímače nahrávají skrze DreamBoxEdit. Aktuální verze přes Google.
Německé fórum s podporou Gemini I-Have-a-Dreambox a jejich databáze.
Aktuální české informace lze najít zejména na fórech o Dreamboxu. Literatura (návody atp.) vznikali především v letech 2003-2004 a jsou nyní značně neaktuální (i když pro lidi, alespoň trochu znalé věci jsou části, které mají nadčasový charakter, nebo vypovídají o schopnostech boxu).
Český manuál k 7020 zde.
České fórum CSSF
České tipy a triky pro Dreambox 7000 (a obecně pro tyto Linuxové stroje). Většina informací je zastaralých. Projekt Dreambook. Sekce aktuálně - dole na stránce.
České tipy a triky z jiné dílny (obdobně zastaralé). Projekt Foxdream (lze najít přes Google). Ale jinak například zde.
České návody, triky, připomínky (byť staré) u Ječného. Sekce Dreambox 7xxx, 5xxx atd.
pátek 14. září 2007
Počítačové knihy vydavatelství O'Reilly
Nikde na webu jsem nenašel ucelený přehled českých vydání knih z nakladatelství O'Reilly (anglický web zde).
Proč zrovna O'Reilly? Je to velice kvalitní nakladatelství, jeho originály lze najít i v elektronické podobě a ve většině knih je problém rozebrán do hloubky, takže vystačí jak začátečníkům tak i "technikům" (na Fakultě informačních technologií VUT v Brně bylo z mnohých přednášeno).
Budu zde tedy snažit nashromáždit seznam již u nás vydaných knih i s vydavatelstvím a původní cenou (některé knihy se již neprodávají a nelze zjistit jejich cena nebo foto, mnohé lze koupit za daleko lepší ceny přímo od vydavatelů nebo z druhé ruky). Pokud zde některá chybí, tak mi prosím napište. Díky.
Na webu existují i diskuse o počítačových knihách, ve kterých se můžete ptát šťastných majitelů na jejich zkušenosti.
Proč zrovna O'Reilly? Je to velice kvalitní nakladatelství, jeho originály lze najít i v elektronické podobě a ve většině knih je problém rozebrán do hloubky, takže vystačí jak začátečníkům tak i "technikům" (na Fakultě informačních technologií VUT v Brně bylo z mnohých přednášeno).
Budu zde tedy snažit nashromáždit seznam již u nás vydaných knih i s vydavatelstvím a původní cenou (některé knihy se již neprodávají a nelze zjistit jejich cena nebo foto, mnohé lze koupit za daleko lepší ceny přímo od vydavatelů nebo z druhé ruky). Pokud zde některá chybí, tak mi prosím napište. Díky.
Na webu existují i diskuse o počítačových knihách, ve kterých se můžete ptát šťastných majitelů na jejich zkušenosti.
 | CGI programování webových stránek | CPress | 450,- |
 | Java - vylaďování výkonu | Grada | 752,- |
 | PHP4 Kapesní příručka | Helion | 79,- |
 | Windows XP | Helion | 70,- |
 | 100 způsobů jak vyzrát na Google | Helion | 221,- |
 | J2ME v kostceRecenze | Grada | 590,- |
 | Programování v Perlu pro pokročilé | CPress | 480,- |
  | Vylaďování webového výkonu | CPress | 325,- |
![[ obálka ]](http://www.linux.cz/noviny/1999-0304/Bezpecnost.gif) | Bezpečnost v UNIXu a Internetu v praxiRecenze | CPress | 985,- |
 | Linux v kostceRecenze | CPress | 397,- |
 | Programování v jazyce Java (eng. obálka) | CPress | ???,- |
 | JavaScript Kompletní průvodce (kapesní verze od Helionu) | CPress | 790,- |
 | HTML a XHTML - Kompletní průvodce (kapesní verze od Helionu) Recenze | CPress | 495,- |
 | PHP a MySQLVytváříme webové databázové aplikace | CPress | 490,- |
 | Webmaster v kostce | CPress | 457,- |
 | XML v kostce | CPress | 390,- |
 | CSS - kompletní průvodce | Zoner | 441,- |
 | Microsoft Access Návrh a programování databází | CPress | 195,- |
 | Active Server Pages v kostce | CPress | 457,- |
 | Delphi v kostce | CPress | 489,- |
 | Java 1.1 Referenční příručka jazyka | CPress | 90,- |
 | Programujeme makra ve Wordu | CPress | 345,- |
 | Programování dokonalých her v Javě | CPress | 990,- |
 | JavaKuchařka programátora | CPress | 890,- |
 | Používáme Linux | CPress | 590,- |
 | Samba Linux jako server v sítích s Windows | CPress | 490,- |
 | PGP - Pretty Good Privacy - Šifrování pro každého | CPress | 199,- |
 | Učíme se RedHat Linux | CPress | 287,- |
 | Active DirectoryImplementace a správa Microsoft Active Directory | Grada | 669,- |
 | C# v kostce Pohotová referenční příručka | Grada | 790,- |
 | Linux ve světě Windowsprůvodce administrátora heterogenních sítí | Grada | 459,- |
 | Naučte se Java 2 Micro Edition pohotová příručka | Grada | 290,- |
 | Naučte se Python Pohotová příručka | Grada | 450,- |
 | Oracle DBAKapesní průvodce | Grada | 199,- |
 | Postfix kompletní průvodce | Grada | 269,- |
 | Programujeme Jakarta Struts Tvorba webových aplikací se servlety a stránkami JSP | Grada | 590,- |
 | qmail Správa unixových poštovních systémů | Grada | 299,- |
 | Visual Basic .NET v kostce Pohotová referenční příručka | Grada | 590,- |
 | SSH Kompletní průvodce | CPress | 750,- |
úterý 11. září 2007
sobota 18. srpna 2007
Autoit stránky
Sem vystavím odkazy na stránky zabývající se automatizační utilitou AutoIt (na českém internetu jsou o něm zmínky například zde a zde):
AutoIt fórum
Auto3Lib
MySQL Data Manipulation with AutoIt
Koda form design for AutoIt
AutoIt fórum
Auto3Lib
MySQL Data Manipulation with AutoIt
Koda form design for AutoIt
Tvorba stránek jako háčkování? Myslím že ne pane profesore...
Tento text je polemikou k článku o vyšším zastoupení dívek a žen ve studijních programech FIT VUT v Brně (dostupný v originále na http://www.fit.vutbr.cz/news/media/ln_2007-08-11.jpg).
Hned v první otázce, týkající se důvodu studií pan proděkan Honzík říká:
"Nejsem zastánce bojovných feministek, které chtějí být tankistky, i když samy vědí, že v tanku prostě toaleta není...".
Nevím odkud se pan Honzík dozvěděl, že co feministka to potencionální rekrut armádních složek, ale nejspíše se snažil eufemistiky naznačit, že ženy chtějí dělat často něco, na co nemají. To je asi první trefa vedle. Mnoho žen ví, a pokud se rozhodnou jít do povolání, které není běžnou společností vnímáno jako "žensky přijetelné", musí čelit neochotě a nepřízni okolí. Pan Honzík tomuto nešvaru dnešní doby do jisté míry svým výrokem nahrává. Měl by vědět, že ženy, cítí a vnímají stejně dobře jako například muži.
O tom, že H. není zastánce feministek, a to už jakýchkoliv, je z výroku jasné. Ani netuší o čem mluví.
V druhé otázce H. znovu vytahuje genderové stereotypy a mluví o tom, že společnost je rozdělená. Z jeho výroku se zdá, že se s tímto smířil a dokonce radí jaké, že to rozdělení by ve společnosti mohlo panovat i po tom, co by bylo více žen studujících IT. Ženy by komunikovali, psali by dokumentaci (v podstatě sekretářky a zapisovatelky) a muži by vynalézali a vymýšleli ("... nemůžete tam dát samé vynálezce a chytrolíny..."). Zřejmě tam bude zapotřebí nějaká administrativní síla, že pane proděkane? Mimochodem, tento pohled na věc je krásnou paralelou k mačistickému pohledu na ženy jako schopné dělat "chytrým mužům" přinejlepším podporu a podržtašky.
Další text se nese především v informativním duchu nově připravovaných oborů a ujišťování, že o matematice (kterou novinářka pokládá za neženskou) to není.
Novinářka by si především měla zjistit počet studujících na matematických fakultách. Dívek je tam mnohonásobně více než na informatických oborech. Jsou to desítky procent.
Část textu ujišťující, že o matematice to není je pravdivá. Studium IT je o programování (a to může být, věřím skutečně nepopulární - alespoň do doby, než se na základních školách začne masivně vyučovat a děti zjistí, že na něj mají talent). Nabízené obory, které se mají týkat multimédií a sazby znějí komerčně pěkně (určitě na ně bude "nával"). Realita nově otevíraných, neprověřených předmětů s faktem, že pokud garant chce, tak je Grafika krásnou přehlídkou grafických algoritmů míchanou se vzorci, podle kterých se vykreslovaný obraz chová, bude poněkud horší. FIT VUT nebyl nějak jednoduchou záležitostí (a to jak pro poctivé studium, tak pro získání diplomu) a vypisování závěrečných prací na obdobná témata (zvláště ta týkající se webových aplikací) se potýkala se značnou nevolí.
A finální argument?
"...Vždyť třeba tvorba webových stánek je práce vyloženě žensky precizní, nimravá jako háčkování. Musí to vyjít na očko...".
Sám z háčkováním zkušenosti nemaje, doufám, že na tom pan proděkan není s tímto uměním stejně jako se znalostmi feminismu. Ale možná by se mohl čtenářům svěřit, která že to práce v oblasti IT nemusí vyjít na očko. Kterou si může programátor/ka dovolit tak nějak, více méně, odfláknout. Vysoká škola Vás učí, že flákání práce neznamená ve výsledku nic jiného, že si jí mnohonásobně přidáte při následných opravách. Věřte nebo ne, ale pan proděkan zmínil pouze tvorbu webových stránek - jakoby jen ta měla vyjít na očko.
A teď tak, jak si představuji, že by mělo být o tomto tématu mluveno.
Ženy a dívky vystupující ze středních škol, by neměly jít na vysokou školu proto aby uhnaly perspektivní známost jak by se z článku mohlo zdát : "a upozorním je i na to, že není lepší prostředí pro nalezení životního partnera".
Ať se na informatiku hlásí díky, které mají talent na algoritmizaci (dokážou si představit problém a rozpitvat ho na řadu podproblémů, které snadno vyřeší). Takové dívky nejspíš nebudou mít potíže s nalezením, nejen partnera, ale ani práce, kvůli které se nejspíš dle mého názoru (ne tak dle názoru proděkana) na vysokou většina lidí hlásí. Dívky se nemají na FIT VUT jinak čeho bát. Pokud budou studiu věnovat jistou dávku času (jak jsem již zmínil FIT VUT není úplně nejjednodušší fakulta), tak titul určitě složí. Dokonce si myslím, že je FIT pro dívky jistým způsobem atraktivní z jiných důvodů. Je na něm totiž reálný odpad dívek daleko nižší než by pravděpodobnost velela (jakoby někteří učitelé přivírali oči nad aktuálním zaváháním dívek při zkouškách více naž u studentů).
Hned v první otázce, týkající se důvodu studií pan proděkan Honzík říká:
"Nejsem zastánce bojovných feministek, které chtějí být tankistky, i když samy vědí, že v tanku prostě toaleta není...".
Nevím odkud se pan Honzík dozvěděl, že co feministka to potencionální rekrut armádních složek, ale nejspíše se snažil eufemistiky naznačit, že ženy chtějí dělat často něco, na co nemají. To je asi první trefa vedle. Mnoho žen ví, a pokud se rozhodnou jít do povolání, které není běžnou společností vnímáno jako "žensky přijetelné", musí čelit neochotě a nepřízni okolí. Pan Honzík tomuto nešvaru dnešní doby do jisté míry svým výrokem nahrává. Měl by vědět, že ženy, cítí a vnímají stejně dobře jako například muži.
O tom, že H. není zastánce feministek, a to už jakýchkoliv, je z výroku jasné. Ani netuší o čem mluví.
V druhé otázce H. znovu vytahuje genderové stereotypy a mluví o tom, že společnost je rozdělená. Z jeho výroku se zdá, že se s tímto smířil a dokonce radí jaké, že to rozdělení by ve společnosti mohlo panovat i po tom, co by bylo více žen studujících IT. Ženy by komunikovali, psali by dokumentaci (v podstatě sekretářky a zapisovatelky) a muži by vynalézali a vymýšleli ("... nemůžete tam dát samé vynálezce a chytrolíny..."). Zřejmě tam bude zapotřebí nějaká administrativní síla, že pane proděkane? Mimochodem, tento pohled na věc je krásnou paralelou k mačistickému pohledu na ženy jako schopné dělat "chytrým mužům" přinejlepším podporu a podržtašky.
Další text se nese především v informativním duchu nově připravovaných oborů a ujišťování, že o matematice (kterou novinářka pokládá za neženskou) to není.
Novinářka by si především měla zjistit počet studujících na matematických fakultách. Dívek je tam mnohonásobně více než na informatických oborech. Jsou to desítky procent.
Část textu ujišťující, že o matematice to není je pravdivá. Studium IT je o programování (a to může být, věřím skutečně nepopulární - alespoň do doby, než se na základních školách začne masivně vyučovat a děti zjistí, že na něj mají talent). Nabízené obory, které se mají týkat multimédií a sazby znějí komerčně pěkně (určitě na ně bude "nával"). Realita nově otevíraných, neprověřených předmětů s faktem, že pokud garant chce, tak je Grafika krásnou přehlídkou grafických algoritmů míchanou se vzorci, podle kterých se vykreslovaný obraz chová, bude poněkud horší. FIT VUT nebyl nějak jednoduchou záležitostí (a to jak pro poctivé studium, tak pro získání diplomu) a vypisování závěrečných prací na obdobná témata (zvláště ta týkající se webových aplikací) se potýkala se značnou nevolí.
A finální argument?
"...Vždyť třeba tvorba webových stánek je práce vyloženě žensky precizní, nimravá jako háčkování. Musí to vyjít na očko...".
Sám z háčkováním zkušenosti nemaje, doufám, že na tom pan proděkan není s tímto uměním stejně jako se znalostmi feminismu. Ale možná by se mohl čtenářům svěřit, která že to práce v oblasti IT nemusí vyjít na očko. Kterou si může programátor/ka dovolit tak nějak, více méně, odfláknout. Vysoká škola Vás učí, že flákání práce neznamená ve výsledku nic jiného, že si jí mnohonásobně přidáte při následných opravách. Věřte nebo ne, ale pan proděkan zmínil pouze tvorbu webových stránek - jakoby jen ta měla vyjít na očko.
A teď tak, jak si představuji, že by mělo být o tomto tématu mluveno.
Ženy a dívky vystupující ze středních škol, by neměly jít na vysokou školu proto aby uhnaly perspektivní známost jak by se z článku mohlo zdát : "a upozorním je i na to, že není lepší prostředí pro nalezení životního partnera".
Ať se na informatiku hlásí díky, které mají talent na algoritmizaci (dokážou si představit problém a rozpitvat ho na řadu podproblémů, které snadno vyřeší). Takové dívky nejspíš nebudou mít potíže s nalezením, nejen partnera, ale ani práce, kvůli které se nejspíš dle mého názoru (ne tak dle názoru proděkana) na vysokou většina lidí hlásí. Dívky se nemají na FIT VUT jinak čeho bát. Pokud budou studiu věnovat jistou dávku času (jak jsem již zmínil FIT VUT není úplně nejjednodušší fakulta), tak titul určitě složí. Dokonce si myslím, že je FIT pro dívky jistým způsobem atraktivní z jiných důvodů. Je na něm totiž reálný odpad dívek daleko nižší než by pravděpodobnost velela (jakoby někteří učitelé přivírali oči nad aktuálním zaváháním dívek při zkouškách více naž u studentů).
pátek 3. srpna 2007
20 nejhorších českých webů
Na Idnesu je hlasování o 20 nejhorších českých webů. Některé si pouze přihřívají polívčičku a zdá se, že je nominovali jejich vlastní tvůrci dle hesla "I negativní reklama je reklama". Osobně si myslím, že morální vítěz je Henryk Lahola. Však posuďte citát ze stránek:
"Nikomu nemohu zabránit, aby si zkopíroval jednotlivé části zdrojových kódů těchto stránek. Softwarový obsah "zdrojového kódu" těchto stránek ale jinak pokládám za integrální součást mého imateriálního vlastnictví. To znamená: nejsem ochoten se s Vámi podělit o moje osobní softwarové a ani technické know-how a to ani za úplatu ne, a taky ne ani pod záminkou Vámi nabízeného "zaměstnání". Pokud by nabídka na zaměstnání byla míněna od Vás úpřimně, rád bych ji přijal, tohle ale zcela zjevně není ten případ!!"
Stránka v Tidy hlásí 478 chyb v HTML a 18 varování. Přičemž se jedná z větší části (z té lepší - i když je to těžké porovnávat. Ten obsah je stejně kvalitní ať se podívám kdekoliv po stránce.) o práci generátoru IrfanView.
P.S.:
Ještě jedna věc mě napadla - nemyslíte si že jméno "Henryk Lahola" je skvěle indexovatelné (dohledatelné, unikátní) - takhle se snad druhý člověk na světě ani jmenovat nemůže.
"Nikomu nemohu zabránit, aby si zkopíroval jednotlivé části zdrojových kódů těchto stránek. Softwarový obsah "zdrojového kódu" těchto stránek ale jinak pokládám za integrální součást mého imateriálního vlastnictví. To znamená: nejsem ochoten se s Vámi podělit o moje osobní softwarové a ani technické know-how a to ani za úplatu ne, a taky ne ani pod záminkou Vámi nabízeného "zaměstnání". Pokud by nabídka na zaměstnání byla míněna od Vás úpřimně, rád bych ji přijal, tohle ale zcela zjevně není ten případ!!"
Stránka v Tidy hlásí 478 chyb v HTML a 18 varování. Přičemž se jedná z větší části (z té lepší - i když je to těžké porovnávat. Ten obsah je stejně kvalitní ať se podívám kdekoliv po stránce.) o práci generátoru IrfanView.
P.S.:
Ještě jedna věc mě napadla - nemyslíte si že jméno "Henryk Lahola" je skvěle indexovatelné (dohledatelné, unikátní) - takhle se snad druhý člověk na světě ani jmenovat nemůže.
středa 1. srpna 2007
Dokazy na zajímavější blogy lidí z ČSSD
Při brouzdání na netu jsem narazil na blogy známých lidí z ČSSD, některé stojí určitě za přečtení:
Doučování matematiky a angličtiny
Teď si dovolím udělat trošku reklamy:
Doučování angličtiny a matematiky v Havířově
neděle 29. července 2007
První příspěvek na blogeru
Tak se zdá, že už jsem tady i já. Snad ze zvědavosti, snad z části ze "závisti" k lidem, kteří už svůj blog mají a mohou se tedy hrdě hlásit k freekům, kteří publikují na webu.
Chuť mi dodala knížka Founders at Work, která vyjde v nakladatelství Zoner.
V knize, která je vlastně souborem interview, spovídá autorka Jassica Livingstonová několik desítek lidí, kteří ovlivnili tvář technologií a internetu dneška (mezi nimi je i zakladatel Pyry, která udělala Blogger). Musím, říct, že se cítím jako veterán, protože hodně z těch společností bylo založeno na začátku nebo vprostřed devadesátých let. Což mě kapku mrazí v zádech, protože to už jsem žil... Při čtení taky sem tam mrazí, protože tu dobu, kdy internet nikdo neměl, skoro nic na něm nebylo a vytáčené připojení od Telekomu stálo majland (snad jediná věc co se nezměnila - krom přejmenování firmy samozřejmě) jsem prožíval docela intenzivně. Pro ty kteří ještě nejsou zcela v obraze, je to ta doba kdy, když jste napsali do prohlížeče ve svých zbrusu nových Windows 3.11 (IE 4 či 5) www.google.com tak vám bylo odpovědí, stránka nenalezena. Vyhledávalo se na Altavistě (dnes snad nikomu z "nové generace" známém vyhledávači - a neplést s Astalavistou). Písničky se (pár let potom) sdílely přes Napster a potom Morpheus.
Dost nostalgie...
Uvidíme jak to bude s aktualizací, ale snad sem čas od času něco hodím, tak mě hned nekamenujte :)
Chuť mi dodala knížka Founders at Work, která vyjde v nakladatelství Zoner.
V knize, která je vlastně souborem interview, spovídá autorka Jassica Livingstonová několik desítek lidí, kteří ovlivnili tvář technologií a internetu dneška (mezi nimi je i zakladatel Pyry, která udělala Blogger). Musím, říct, že se cítím jako veterán, protože hodně z těch společností bylo založeno na začátku nebo vprostřed devadesátých let. Což mě kapku mrazí v zádech, protože to už jsem žil... Při čtení taky sem tam mrazí, protože tu dobu, kdy internet nikdo neměl, skoro nic na něm nebylo a vytáčené připojení od Telekomu stálo majland (snad jediná věc co se nezměnila - krom přejmenování firmy samozřejmě) jsem prožíval docela intenzivně. Pro ty kteří ještě nejsou zcela v obraze, je to ta doba kdy, když jste napsali do prohlížeče ve svých zbrusu nových Windows 3.11 (IE 4 či 5) www.google.com tak vám bylo odpovědí, stránka nenalezena. Vyhledávalo se na Altavistě (dnes snad nikomu z "nové generace" známém vyhledávači - a neplést s Astalavistou). Písničky se (pár let potom) sdílely přes Napster a potom Morpheus.
Dost nostalgie...
Uvidíme jak to bude s aktualizací, ale snad sem čas od času něco hodím, tak mě hned nekamenujte :)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)